Jdeme od deseti k pěti nebo ještě dál?

Tvrdili nám, že k životní úrovni Západu se přibližujeme a již již se s ní dorovnáme. A tak jsme se činili. Když jsme v současnosti prohlídli, zjistili jsme, že spíše se blížíme, v určitých ukazatelích, k rozvojovým zemím.

Chudoba je nyní všude kolem nás. Chudí však dále chudnou. K nim se začíná řadit i část střední třídy. Kolik těch chudých reálně je? Jak roste majetek bohatých? Kde jsou základní příčiny rozvírání sociálních nůžek?

Sociálními otázkami by se mělo především zabývat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale i celá vláda. Kdo že to slíbil, že nikoho nenecháme padnout? Je však skutečností, že řada lidí již padla až na dno. Faktem je, že problém chudoby se snaží dobří lidé, pomáhající chudým, řešit i svépomocí. Tato pomoc však není tím pravým lékem na sociální jev zvaný chudoba. Bez důrazných zásahů státu chudí budou dále trpět, a to přes snahu dobrodějců.

Takže vládo, pane premiére, ministře práce a sociálních věcí, plňte své povinnosti vůči chudým a všem potřebným! To je jedna ze základních funkcí, které má stát plnit. Pokud přednostně ošetřujete jiné zájmy, jiné občany, hrubě chybujete! Lid je jediným zdrojem státní moc. Lid, které je skutečný suverén, si přeje mír. Lid nemůžete vyměnit, ale lid vás ano! Na to nezapomínejte! Můžete zkusit odvolat se k lidu. Vypište referendum k otázkám války a míru! Všechny vaše falešné představy výsledky referenda zboří.

J. Skalský